Jméno: Lev Nikolajevič Tolstoj
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Nejslavnější ruský spisovatel všech dob a jeden z nejvýznamnějších představitelů světového realismu. Jeho nejznámější díla, Vojna a mír a Anna Kareninová, byla i mnohokrát zfilmována.
Život
Lev Nikolajevič Tolstoj se narodil 9. září 1828 v Jasné Poljaně ve středním Rusku. Pocházel ze šlechtického rodu, oba jeho rodiče zemřeli, když byl ještě dítě. Studia práv a filologie na univerzitě v Kazani nedokončil, snažil se tedy vzdělávat sám a zároveň se věnoval hospodaření na rodném statku. V padesátých letech 19. století vstoupil do armády a aktivně se zúčastnil krymské války. Po jejím skončení nějaký čas strávil cestování po Evropě, ale poté se vrátil zpět na svůj statek do Jasné Poljany.
Zabýval se i filozofií a sociologií a po svém návratu se snažil o zlepšení sociální situace zdejších obyvatel, například zde založil školu, pro kterou sám psal učebnice, které byly založeny na nenásilné formě vzdělávání a které přihlížely k individualitě dětí, což bylo v té době něčím naprosto výjimečným. Sám Tolstoj měl se svou manželkou třináct dětí.
Jinak byl ale Tolstoj velmi složitou osobností a život s ním nebyl příliš snadný. Svou manželku údajně psychicky týral a byl velmi impulzivní a panovačný. Pokud jde o politickou situaci v Rusku, stavěl se velmi odmítavě k carskému systému i k pravoslavnému náboženství, ale současně kritizoval i evropský liberalismus, západní společnost a průmyslovou revoluci. Jeho základní filozofickou myšlenkou bylo, že zlo ve společnosti může být odstraněno morálním přerodem člověka, proto velmi prosazoval mravní výchovu a umění podle něj k této výchově má zásadním způsobem přispívat. Mezi obdivovatele Tolstého patřil Tomáš Garrigue Masaryk, který ho v osmdesátých letech v Rusku navštívil.
Lev Nikolajevič Tolstoj zemřel 20. listopadu 1910 ve městě Astapovo na zápal plic, když se nachladil poté, co kvůli rozporům s rodinou odjel Jasné Poljany pryč vlakem.
Dílo
Vojna a mír
Vrcholné dílo z roku 1869, čtyřdílný historický román zobrazující Rusko za napoleonských válek v první třetině 19. století. Tolstoj v románu vyjádřil svou představu dějin jako nepostižitelného souhrnu detailů, které člověk není schopen pochopit, a proto člověk často vnímá své vlastní dějiny jako chaotické či náhodné. Pro vykreslení společenského života se zabývá životem tří rodin. Hlavními postavami jsou dva přátelé s protikladnou povahou, energický a realistický Andrej Bolkonskij a idealistický Pierre Bezuchov. Další stěžejní postavou je Nataša Rostovová. V románu se objevují četné politické, vojenské a filozofické úvahy, jsou zobrazeny stěžejní historické události, jako například bitva u Slavkova, bitva u Borodina či požár Moskvy. Tolstoj tímto dílem odsuzoval veškeré války a násilí.
Anna Kareninová
Druhé nejslavnější dílo Tolstého z roku 1877, společenský a psychologický román o ženě řešící své manželské i mimomanželské problémy. Postavy vynikají psychologickou prokresleností, ale román není jen psychologickou sondou a analýzou citového a duševního života mladé ženy, ale i plastickým obrazem Ruska a atmosféry ruské společnosti v druhé polovině 19. století.
Anna Kareninová, manželka postaršího, citově chladného úředníka se zamiluje do přitažlivého, ale povrchního knížete Vronského. Je milující matkou s morálními hodnotami, ale dává přednost opravdovému citu před společenskými konvencemi a dopustí se nevěry kvůli osudové lásce. Manžel reaguje tím, že Anně odpírá styk se synem. Vronskij vztah s Annou bral spíše jako flirt, a tak ji opouští. Anna, která je vystavena všeobecnému opovržení a zároveň psychicky zničená tím, že jí Vronskij opustil, spáchá sebevraždu skokem pod vlak.
Sevastopolské povídky
Soubor reportážních próz z roku 1868, který zachycuje krymskou válku. Ukazuje hrdinství prostých vojáků, kteří denně musejí čelit strachu.
